Kolem rybí hlavy - cyklovýlet okolo západní části Čech

12. Gipsy se asi někde zapomněli

Sluníčko už je hodně vysoko a snídaně jsou dávno rozebrané, když i v poslední chatce skončí pochrupování. Spíš Dřímany než Třímany. Pokud by šel kolem děda Komárek z filmu Na samotě u lesa, určitě by zase hned sezval půl vesnice, ať se jdou podívat, jak ti dva Pražáci ještě v deset hnípou. I když to jsou Ústečáci. Ale po včerejšku - no a co? Tenhle den je relaxační. A navíc má být ta cikánská svatba, takže je potřeba nabrat síly, dá se očekávat zábava dlouho do noci. "Pozvali si houslistu a ještě jednoho muzikanta, co hrajou v kapele Gipsy," říká u oběda pan správce.

Mezitím bude tak akorát čas vydat se proti proudu řeky, přibližně půl kilometru nad kempem ji přebrodit a vyšlápnout na zříceninu hradu Krašov. V posledních letech se nějaký spolek místních nadšenců snaží trochu ho opravit a zviditelnit. Vyhlídku z ostrohu nad zákrutou řeky lze jen doporučit.

V mločí díře se mezitím všechno chystá na veselku. Se zapadajícím sluníčkem přijíždějí první hosté a chvíli po setmění i vůz muzikantů. Jak se ale ukáže, sedí v něm pouze jediný člověk a není to žádná z ohlášených hvězd. "Strýc nemohl," prohlásí lakonicky. Kdo z kapely Gipsy přitom má být ten strýc a jak vůbec může být strýc, když jemu samotnému je odhadem přes sedmdesát, ale zůstane tajemstvím.

Nakonec tak trochu zvláštně skončí i samotná veselka. Všichni její účastníci se nastěhují do soukromí v horním patře restaurace, dvě hodinky tam trdlují - a ještě před půlnocí muzika utichá a všichni se rozejdou spát do svých chatek.

Vlastně ani dodnes nikdo pořádně neví, jestli to vůbec byla veselka. Za celou dobu nebylo nikde vidět ani jednu osobu, která by aspoň vzdáleně připomínala ženicha či nevěstu. Nejspíš asi taky nemohli.