Kolem rybí hlavy - cyklovýlet okolo západní části Čech

09. Tanečky mezi býky a šprckami

Snídaně na parkovišti u Lidlu nic moc, ale je sluníčko a vypadá to na lepší den než včera. Zbývá jen vyřešit, co s časovým mankem z Hracholusk. Výsledkem krátké porady mezi koblihami je obětování Lipna a cesta přímo k Budějcům. Tomáš se ještě rozhodne, že chce jet skrz Boubín. Až se navečer potkáme, bude prskat nad značením, kvůli kterému málem nabral směr zpátky k Chebu. Ale teď to ještě netuší, a tak na rozloučenou mává s úsměvem a odklání se z trasy na Prachatice. Silnice je rušná, hodně náklaďáků. Ale výhled na Boubín na vršku táhlého stoupání to vynahradí. Stejně jako následný prudký sjezd k obci Husinec a zastávka u stejnojmenné vodní nádrže, která je technickou památkou. Stojí za prohlídku ze všech stran. Jen škoda, že nejde sjet až k vodě, natož se smočit. Že prý ochranné pásmo.

Prachatice za kopcem taky mají co nabídnout, hlavně na pěkném náměstí. A kousek pod ním je cykloshop. Hurá, mušky v očích jsou už zase minulostí. Na oslavu pivo a vzápětí telefonická domluva s Tomášem. Prý jeď napřed, zabloudil jsem a mám zpoždění, takže se potkáme až v Netolicích.
Výhled na horu Boubín vysokou 1362 metrů od obce Šumavské Hoštice   Pohled na vrch Boubín s dřevěnou rozhlednou na vrcholu od obce Pěčnov
Vitějovice znamenají návrat zpátky na rušnou hlavní, naštěstí se po chvilce dá odbočit na paralelní okresku a vzápětí v obci Hracholusky na lesní cestu s parádním sjezdem k silnici do Netolic, která se vine mezi prvními jezírky proslulé rybníkářské oblasti. Na návsi hospůdka, výhled na komín s čápy, prostě idylka. Dojímá i Tomáše, který se přiřítí.

Za rybníkem Dehtář leží Žabovřesky a z nich podle mapy vede polní cesta do Čejkovic. Po kilometru se mění v traktorovou lajnu mezi měkkými hroudami a za další kilometr i tu zatarasí ohradníky pastvin.

Vracení ale nebude, hrdost je hrdost. Takže jednou, dvakrát, třikrát, celkem osmkrát se i s naloženým kolem podplazit pod elektrickým drátem, jednou si po zásahu drobet zatančit, jednou vlézt do špatného sektoru a rychle se odplazit zpět před zvědavým býkem, ale nakonec hrdinně se slámou čouhající odevšad stanout po 40 minutách na návsi, kam to kolega po třikrát delší oklice po silnici zvládl za čtvrtinu času. Poslední úsek končí v kempu u rybníka Bezdrev. Příjemné a klidné místo. Chatky v borovicovém háji, skoro u každé v rákosí vysekaný "soukromý" vstup do vody. Bohužel až moc soukromý. Na pouhém jednom metru písčitém se válejí čtyři kondomy. A vedlejší vstup je na tom stejně. A další kousky mrkají zpod laviček u cesty k 300 metrů vzdálené restauraci. Toť ale musí být plodný kraj!