Kolem rybí hlavy - cyklovýlet okolo západní části Čech

03. Cyklisté vítáni. K oškubání

Celou noc lilo jako z konve a ráno taky nevypadá moc povzbudivě, ze zamračené oblohy co chvíli krápne a fouká severák. Člověk by čekal, že v údolí řeky s názvem Teplá bude trochu přívětivěji. Snad se půjde zahřát v kopci na Horní Slavkov. Aha, nepůjde. Navzdory jménu leží město proslulé první českou porcelánkou taky v údolí.
Kopce ale začínají hned za ním a zase se jich pro změnu nepůjde jen tak zbavit. Na konci prvního, rovného táhlého stoupání je obec Krásno. Za ní oddychový sjezd a pak hned zase nahoru, tentokrát pro změnu serpentinami do vesničky, která se bůhvíproč jmenuje Rovná. Z luk podél cesty civí krávy, kdo to tu funí víc než jejich býk.

A zase dolů, nahoru, dolů, nahoru. Zanedlouho je potřeba přejet silnici z Varů do Chebu, což není legrace. Vyčíhat si chvíli, kdy nic nejede ani v jednom směru, se skoro rovná výhře ve sportce. Trvá to dobrých pět minut. Ale pak už hurá do Šabiny, dát si tu nanuk a na oplátku tu zapomenout sluneční brýle.
Barokní kostel Panny Marie v Kynšperku nad Ohří postavený v letech 1721 - 1727   Vysoká oblouková okna kostela zdobí vitráže s biblickými výjevy   Vitráže jsou dílem Richarda Schleina ze Žitavy, který je vyrobil v roce 1905
Hezky dlouho už je v dálce vidět kostel se dvěmi věžemi. Jak jinak než na kopci a na trase. Kynšperk nad Ohří je ale jinak poměrně sympatické městečko. A speciálně teď i tím, že se tu dá koupit něco k jídlu. Hospody po cestě totiž měly zavírací den, i když není pondělí, jak bývá zvykem, ale už úterý.

Se svačinou je přitom ideální vrátit se na lavičku do parčíku u kostela a dopřát si nejen krmi, ale i pohled na krásná vitrážová okna s precizně vyvedenými biblickými výjevy, které v roce 1905 vyrobil Richard Schlein proslulý svými díly zejména v okolí Žitavy a Hrádku nad Nisou. Závěrečný úsek vede přes Lipoltov k přehradě Jesenice. Na radu místních je cílem penzion Ronak chlubící se certifikátem Cyklisté vítáni. Vypadá pěkně a milá recepční nabídne za přenocování sympatickou cenu 240 korun na osobu. Ráno ale přijde nemilé překvapení, když její kolega chce o stovku víc. Zavolat jí a přesvědčit se o dohodnuté částce zavile odmítá. Nakonec sleví aspoň padesátikorunu, že prý tedy bude grand. Poučení: od teď platit vždy hned při ubytování.